ORANŽOVÉ KNIHY – ZDRAVOTNICTVÍ
Začínáme seriál Pohádky z Lidového domu
V seriálu "Pohádky z Lidového domu" Vám postupně představíme populistické návhry, které ČSSD prezentuje formou Oranžových knih. Každý, kdo viděl sobotní představení Jiřího Paroubka v normalizačním duchu si možná udělal obrázek sám, ale zde programové dokumenty rozebereme bod po bodu.
ČSSD je spokojeno s kvalitou našeho zdravotnictví a nemá pocit, že by se situace měla nějakým způsobem vyvíjet či měnit, což je v rozporu s názorem většiny obyvatelstva. Ač zdravotním pojišťovnám v důsledku krize vysychají zdroje, cílem zdravotní politiky ČSSD je pouze zvyšovat podíl HDP jdoucí do zdravotnictví a zvyšovat tak naše zadlužení.
ČSSD považuje zdravotnictvím za jedno ze svých klíčových témat, zásadní roli bude jistě hrát i v letošní kampani. Plán ČSSD určený pro zdravotnictví je však populistický, ekonomicky nereálný a, v neposlední řadě, vzhledem ke stavu veřejných financí a problémovému strukturálnímu deficitu, také velmi nezodpovědný. To lze jednoduše doložit, pokud vyčíslíme náklady jednotlivých bodů plánu.
Navýšit výdaje na zdravotnictví na 8 % HDP
Tento požadavek by představoval citelnou zátěž pro veřejné finance. Nárůst veřejných výdajů by se meziročně musel navyšovat až o více než 15 miliard Kč.
Zrušit plošnou privatizaci nemocnic
V roce 2009 bylo v ČR celkem 66 nemocnic – příspěvkových organizací, jejichž hlavním zřizovatelem byl stát či místí samospráva. ČSSD by tento počet chtěla navýšit na 77 nemocnic (tak, aby v každém okrese byla alespoň jedna veřejná). Výdaje státního rozpočtu by se tak navýšily minimálně o 17 %. V roce 2008 byly veřejné výdaje na zdravotnictví 18,5 mld. Kč, navýšení počtu veřejných nemocnic by tak znamenalo minimálně 4-5 miliard Kč ročně navíc.
Zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví
ČR patřila před zavedením poplatků mezi země s největším plýtváním (na jednoho obyvatele připadne průměrně 13 návštěv u lékaře ročně, počet dnů hospitalizace je téměř o polovinu vyšší než průměr v ekonomicky vyspělých zemích a během jednoho roku vrátí pacienti do lékáren nepoužité prošlé léky za 2 miliardy Kč).
Poplatky omezily toto plýtvání a zneužívání zdravotních služeb a přinesly do zdravotnictví navíc 10 miliard Kč, z toho polovinu na úsporách. Odhadem 5 miliard mohly zdravotní pojišťovny přesunout ve prospěch nejvíce nemocných (onkologie). Zrušení poplatků přijde zdravotní systém na 10 miliard korun ročně.
Spoluúčast pacientů zafixovat na 14 %
Pokud chce ČSSD omezit spoluúčast soukromých výdajů na zdravotnictví stropem, znamená to, že kvalita zdravotní péče bude klesat – při daných veřejných výdajích nebude možné navýšit celkové výdaje na zdravotnictví soukromými výdaji, nebo se bude muset navýšit příspěvek z veřejných financí. To je cesta k dalšímu zadlužování země.
Provést rozsáhlé modernizace a investice do zdravotnictví (možnost PPP)
Při rozsáhlém navýšení investic by buď muselo dojít k omezení neinvestičních výdajů (to ČSSD nechce), nebo ke zvýšení spoluúčasti (to ČSSD nechce), nebo k dalšímu navýšení veřejných financí do zdravotnictví. Zvýšení investičních výdajů jen o 10 % by vyžadovalo nárůst výdajů o 1-2 miliardy Kč ročně.
Zajistit nárůst platů zdravotníků
ČSSD neuvádí, jaké navýšení platů si představuje. Pokud se podíváme na mzdové náklady na zdravotníky v nemocnicích zřizovaných z veřejných zdrojů (stát, kraje, obce) v roce 2008, činily zhruba 18,5 miliardy Kč. Pokud by si mělo dojít k nárůstu platů o 10 %, v cenách roku 2008 by tento krok představoval každoroční navýšení výdajů o téměř 2 miliardy Kč.
Zrušit privatizaci pojišťoven, dlouhodobý záměr vytvořit jednu zdravotní pojišťovnu
Přes zdravotní pojišťovny plynou do zdravotnictví každoročně stovky miliard Kč (200,6 miliardy Kč v roce 2008). Z toho je drtivá většina sumou výdajů na zdravotní péči. Privatizované zdravotní pojišťovny přinesou efektivnější hospodaření subjektů, stejně jako účinnější nakládání s vybranými prostředky a důslednější prevenci ilegálního jednání. To by umožnilo snížení veřejných výdajů na zdravotní péči, respektive zvýšení dostupnosti a kvality odborné péče, aniž by se musela zvyšovat účast státu (např. ono navýšení sazby pojištění o 1-1,5 %, o kterém ČSSD opatrně mluví).
Existence většího poštu zdravotních pojišťoven samozřejmě znamená tržní konkurenci a boj o spotřebitele, z nichž pojištěnec profituje. Potlačení konkurence a vytvoření monopolu by tento tržní mechanismus zničilo.
