Kam se poděla nestranická vláda?

Když byli zvoleni nezávislí ministři do úřednické vlády, byl již na počátku Martin Pecina považován za nejpolitičtějšího člena. Vývoj posledních událostí dokazuje, že Pecina je pouze nástroj mocenského boje Jiřího Paroubka. Při pozorování politického dění u socialistů se někdy opravdu zatajuje dech a je těžké uvěřit, že je něco takového v demokratické společnosti možné.

 

Historie vztahů mezi Pecinou a Paroubkem vypadá následovně: „Kandidátky rozhodně měnit nebudeme, to mohu vyloučit," řekl Jiří Paroubek v lednu roku 2010 poprvé v souvislosti se spekulacemi ohledně jeho případného zapojení na kandidátku ČSSD. Ale už na počátku února začal Paroubek otáčet. „Pustíme se do jednání s pražskou organizací své strany, aby Pecinu vzala na kandidátku“, otočil. Aktuální informace z Lidového domu: Paroubek oficiálně jmenoval Martina Pecinu jako lídra pražské kandidátky ČSSD. Je tedy vidět, že jeho rozhodnutí nebylo jako obvykle ani přímé ani upřímné. Věrní služebníčci Paroubka holt už takový bývají. Buď jsou to jedinci typu ústeckého korupčníka Bendy, mafiáni napojeni na praktiky podsvětí jakými je např. Kočka, nebo pak bývalí komunističtí předáci, v horším případě agenti Státní bezpečnosti. Ani u Peciny to není jinak. Již krátce po svém jmenování si do vedení ministerstva přivedl bývalého šéfa Národní protidrogové centrály údajně bývalého člena StB Jiřího Komorouse.

 

Pecina byl na ministerstvo vybrán s podmínkou, že všechny sporné věci bude konzultovat s předsedy stran a místopředsedou ODS Ivanem Langerem. Tak zněla dohoda. Ty však Paroubkovi socialisté vlastně nedodržují, takže se tak trochu dalo čekat. Pecinovi dlouho netrvalo hrát si na nezávislého ministra se svatozáří nad hlavou. Paroubkovy příkazy na sebe nenechaly dlouho čekat a rozhodnutí odebrat část pravomocí náměstkovi Zdeňku Zajíčkovi z ODS, který na ministerstvu řídil veřejnou správu a informatiku, byl na světě. Zajíček byl donucen k rezignaci. ODS Pecinův krok označila za nepřijatelné překročení mandátu této vlády, jejího programového prohlášení a všech předchozích dohod. ODS v tom však byla sama a nic se však nezměnilo. Ministerstvo vnitra prošlo první oranžovou očistou, Paroubkovi to evidentně nestačilo a zamířil výše. Rozhodl se, že udělá z Peciny bojovníka proti korupci a narychlo mu v Lidovém domě Dimunovy lidi napíšou několik prázdných nicneříkajících frází v podobě jakéhosi protikorupčního balíčku, který se okamžitě stane terčem kritiky různých odborníků kvůli své evidentní nekoncepčnosti a zdánlivé korupčnosti. Pecinův antikorupční balíček je rázek přejmenován na propolicejní balíček. Pecinova personální politika ostatním politickým stranám zřejmě nevadila, toto už bylo trochu „silné kafe“.

 

Tento propolicejní balíček měl a má jedinou funkci - prosazení lobbyistických snah určitých bezpečnostních složek státní moci. S bojem proti korupci nemá více méně nic společného a zaměřuje se pouze na represi. Prevence byla pro ČSSD vždy tabu. Proč? Výrazně by zprůhlednila veřejné zakázky a to by bylo pro socialisti více než likvidační. Některými svými ustanoveními tento balíček dokonce zvětšuje prostor pro korupci. Například institut korunního svědka je napsán velmi nevhodně. Neobsahuje protikorupční pojistky, takže o tom, kdo bude korunní svědek, který má mít zaručenou naprostou beztrestnost, rozhoduje sám a pouze státní zástupce. ODS proto bude ve sněmovně usilovat o napravení chyb v Pecinově balíčku a prosazení skutečných protikorupčních opatření.

 

Kandidatura Peciny za ČSSD je jasnou politickou provokací a vážnou politickou korupcí. Paroubek znovu už po několikáté porušuje dohodu. Tímto krokem poškozuje politickou kulturu v zemi a současnou vládu. Zneužívá ji ke svým propagandistickým účelům a trikům, popírá základní statut nepolitické vlády. Pecina se od svého jmenování lídrem kandidátky ČSSD již ani nesnaží maskovat, že prosazuje zájmy sociální demokracie. Konkrétním případem bylo jeho vystoupení ne předvolebním dýchánku ČSSD v Teplicích nebo nedávné vystoupení v televizní debatě. Místo nestranného a odborného hodnocení vývoje korupce u nás, spustil obhajobu institutu korunního svědka, v rámci níž používal slovní obraty, které již několik týdnů chrlí  Lidový dům. Své zájmy prosazuje tiše pod nálepkou nepolitického ministerstva, a to je velice nebezpečné, protože vnitro je stěžejní sektor v zemi. Konečně i proto o jeho ovládnutí při jednání o vytvoření přechodné vlády Jiří Paroubek tolik stál.